Na oblaku po oběžné dráze Země / Nikola Benčová

Podle poznatků evoluční biologie jsou naše já složena z roztodivných částí. Mladší, rozumová část nás je schopná sofistikované analýzy, ale je zrychlená, vědomá a velmi abstraktní, a často tak žije mimo tento hmotný svět. Prastará emoční část je naopak pomalá, hluboká a tělesná. Její poznatky vyrůstají z místa nevědomí a umožňují nám hluboce prožívat, být na Zemi. Jak jsou myšlenky, sny a obrazy uvnitř nás spojené s naším tělem? A kam s nimi můžeme cestovat? Koho tou cestou uvnitř sebe poznáme? Tam, kde věda a rozumové poznání škrábe jen po povrchu naší mozkové kůry, představivost jemně hladí kůru stromu poznání, který máme (doslova!) v sobě. Tělesná imaginace pod vedením Nikoly Benčové svými obrazy naváže na předcházející přednášky a provede vás rozhraním živého a neživého světa, prostorem mezi infrastrukturami a megalopolemi, světem, kde taky horniny dýchají.